Je podzim 2012.

11. 11. 2012 | † 09. 01. 2014 | kód autora: pGL

. Jsou tady strejda s tetou. On trpělivě poslouchá mé jásavé zprávy a myšlenkové pochody, které jsem nikomu nevyprávěla a nashromáždily se v mé hlavě od jejich poslední návštěvy. Ona potichu přihlíží, a znenadání, jako Hercule Poirot, který si nechává klíč k záhadě na poslední chvíli, říká:

"Ty nosíš ty úzký kalhoty schválně, viď že si užíváš ty krásný nohy?"

Šťastně kývu hlavou. I tohle gesto si užívám, protože vím, že už nepřitakávám trhaně, ale naprosto normálně.
Když jsme se viděli v srpnu 2011, po první léčbě, byl to strejda, komu tekly slzy – protože jsem k němu došla na patách, vysoká, jistá. Při dalších setkáních jsem byla dojatá já.

Kolik času uplynulo od doby, kdy jsem, s nimi za ruku, stála v Oxfordu a poprvé letěla přes vodu! Kolik minut uběhlo od chvíle tehdy v zimě 2010, kdy jsem se nechtěla smířit se skutečností a zároveň věděla, že čas běží a nejsem malá? Jak dlouho už to je od okamžiku, kdy jsem seděla u stolu a strejda mi vyprávěl o mámě a o tom, jak jsem jí podobná?

Dva, tři roky?

Když mi bylo osm, dny se mi zdály být dvakrát tak dlouhé, protože mě unavovaly. O sedm let později jsem měla pocit, že každá vteřina trvá bez maminky několik let.
Tehdy jsem nevěděla, že za několik měsíců budu moci jít strejdu s tetou přivítat sama pěšky dál než před branku.

A teď tu stojím, před tetou, kterou jsem přerostla, nikoli však rozumem, vedle strejdy, který má v očích jiskřičky a smích. Vyprávíme si o studiu, o životě. O budoucnosti, které se už nebojím, protože je pro mě nekonečná.

Nesu čaj, už ho udržím v ruce i při pohybu, a dívám se na ty dva. V koutku duše si přeju, abych jednou přišla a řekla: "Strejdo, této, jsem doktorka a budu se vdávat."

... a když mi potom prsty samy tančí po pianu ve valčíku dalšího úspěchu a radosti, doufám už jen v jediné.

Doufám, že někde za nebeskou bránou všechno bedlivě sleduje máma.

Protože když je mi osmnáct a nemyslím na nic jiného než na svatbu, je všechno v nejlepším momentálním subjektivním hormonálním pořádku.

A to by právě ona měla vědět. Nebo snad ne?


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2018 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.